TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Sobota 27.4. Jaroslav

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

>		Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Rozdíl z kolekce Tělo v duši
Autor: jafa (Občasný) - publikováno 6.8.2005 (14:03:04)

Je jako plastiková láhev, která násilně svírá vypěněnou vodu

Až když jsme spolu samy, voda se rozlije v přecitlivělé moře

V tu chvíli už je nesvá, v bezvědomí, nehezká a nekontrolovatelná

Láhev u dna se naplní studem a pomalu stoupá vzhůru

Zřejmě má velkou přitažlivou moc, protože když je na hladině, voda se poslušně vrátí zpátky a všechno je jako dřív

Poznala jsem jeho tělo tak dokonale, jak jsem uměla

Měla jsem na to víc než jen několik měsíců

Dokonce jsem chtěla studovat biologii, abych věděla, z čeho se skládá jeho krev, kůže a ostatní, co není vidět

Ale nikdy jsem nedokázala slyšet, co říká

A nikdy jsem ani neviděla toho, kdo mluvil

Poznámky k tomuto příspěvku

whispermoonlite (Občasný) - 27.8.2009 > vypravěčka, je to tak. dobrej vtip s těma dvěma verši. taky mě tady napadlo, jak tvoje básničky nejsou na pohled jedna jako druhá, jak střídají tvary, a přitom jimi prochází rozpoznatelnej styl. toho by si mohli všimnout někteří "spontánní" autoři a některé autorky, protože obměny, o nichž mluvím, svědčí o práci s textem. další věc je, aniž bych to sáhodlouze vysvětloval, vyplatí se číst toho víc naráz. třeba tahle básnička viděná někde sólo by mohla zůstat bez pozornosti, protože se mi jeví, že teprve vnímáním širšího kontextu tvých textů je možný vnímat více drobností a jemnejch odstínů, které mohou souviset i s tím, co jsem řekl o proměňování tvaru, a které by jinak byly hůře rozpoznatelné. ty básničky totiž dostávají smysl navíc tím, jak vedle sebe ve svých proměnách leží. jsou to nové a nové variace na tvůj styl, pro nějž bych se nyní neodvažoval hledat nějaký invariant. myslím, že ani není. za pozornost stojí i fakt, že ty texty nejsou únavné. pokaždé je v nich nějaká energie, jež umožňuje, alespoň mně, spolupracovat na jejich čtenářský realizaci. říkám to tady všechno taky proto, že to nikdo neříká, a přitom se na těch básničkách dá mnoho vypozorovat co do práce s textem.

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + šest ?

Napsat autorovi (Občasný)

	předchozí ve sbírce

	2 3 4 5 6 7 8 (9) 10 12
	2 3 4 5 6 7 8 (9) 10 12

	další ve sbírce